Obnovitelné zdroje

Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž dodávalo do Evropy nejen plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině, nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska, a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.  

Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu. To všechno splňují soustrojí vodních elektráren ČEZ, které v uplynulých 15 letech prošly programem modernizace a ekologizace. Výsledkem velké obnovy za téměř 4,5 miliardy korun je 39 soustrojí na 22 vodních elektrárnách, která dnes fungují lépe a hospodárněji, než když před desítkami let zahajovaly provoz. Vodní elektrárny ČEZ dodaly loni do sítě více než 2,3 TWh bezemisní elektřiny, a pokryly tak spotřebu více než 650 tisíc domácností.

Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000. Objevují se především na střechách rodinných domů, připojovat se však začínají i velké firemní elektrárny a solární parky. Zásadně se obrací situace na trhu realizačních firem: podle průzkumu STEM/MARK provedeném ve spolupráci se Solární asociací je většina instalačních firem připravena na další růst v roce 2024. Kvůli konkurenčnímu boji a preferencím spotřebitelů však dnes kvalitnější dodavatelé paradoxně mohou mít problémy sehnat zákazníky. Významné rezervy máme nadále v akumulaci energie u velkých FVE. 

Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení emisí uhlíku a zmírnění klimatické změny. Tak praví teorie. Tato odvětví však již brzy začnou generovat obrovská množství odpadu, protože miliony fotovoltaických (FV) solárních panelů, větrných turbín a lithium-iontových EV baterií dosáhnou konce své životnosti. Jak si s tím odpadem poradí životní prostředí? A jak my?

Výzkum společnosti TRG Datacenters odhalil, že služby Meta (jako je Facebook a Instagram) získávají přístup k nejvyššímu množství osobních údajů uživatelů. V digitálním věku jsou osobní online data stále méně bezpečná. Podle Statisty došlo v roce 2022 k 6,1 milionu porušení osobních údajů, přičemž více než 700 milionů soukromých souborů od jednotlivců a podniků uniklo online. 

Lidstvo produkuje stále víc odpadu. Podle posledních relevantních údajů je ho ročně přes dvě miliardy tun a odhady do roku 2050 naznačují nárůst o téměř 70 %. Kromě toho, že celý svět řeší problém „kam s ním“, jsou skládky mimo jiné také zdrojem více než 5 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Podle vědců by investice do příslušných technologií mohly přeměnit ekonomické a ekologické problémy s odpadem v čistá energetická, ale i sociální aktiva. Zhruba jedna třetina odpadů pochází ze zemí s vysokými příjmy, které představují pouhých 16 % světové populace. Problémy s odpady však mají největší dopad na komunity s nízkými příjmy. Čistá energie z odpadů proto může podle vědců nejen přispět k dekarbonizaci sektorů s vysokými emisemi, ale i vytvářet dobře placená pracovní místa.